Je sobota 28. ledna 2023, jsem vzhůru od 4 hodin, nic nenormálního v posledních pár letech. Když máte 2 malé děti, stává se to tak. Jdete večer uspávat jedno ze svých dětí (4 roky a půl), to druhé (1 rok a 3 měsíce) uspává manželka, jinak bychom se nevyspali, spolu jsou to večer a v noci totiž raubíři, nerozlučná dvojka. Jak jsem psal, jdete uspávat své dítě a dopadá to buď tak, že usnete po pohádce jako první a dítě pak jde oznámit mamince: "Mami, uspal jsem tatínka." Nebo spokojeně splníte cíl, dítě usne ale vy s ním. Pak se probudíte v jednu hodinu po půlnoci nebo v tom lepším případě o 3 hodiny později. Koukat v noci do mobilu, projíždět internet a dohnat zprávy z okolního světa či dovzdělat se všeobecné povědomí není příliš fajn, protože tak jen posouváte lížící se únavu, která na vás dopadne v 6 hodin. A když pak musíte během týdne budit dítě v 7 hodin do školky, hodinka spánku je vskutku nedostatečná a připadáte si jak po flámu. Standardně si člověk o víkendu přispí, vstával bych tedy až v 9 hodin, když by se zadařilo a děti by se též také prospaly. Dnes se mi podařilo vstát o pár hodin dříve. Je to též příležitost něco málo popracovat. Když pracujete z domu a po předělání pracovny na dětský pokoj a přestěhování se do skříně, kdy se vaše pracovna smrskla na šířku 110 cm (a v ní tři monitory), celkově do 2m2, navíc v obýváku, jste rádi, když si můžete v klidu udělat, co potřebujete.